Úterý, 08 květen 2007 - Napsal: Prober; Kategorie - Rozhovory
Fracouzký server Obligement při příležitosti svého 1000 článku provedl dlouhý rozhovor s Carlem Sassenrathem,
ohledně jeho začátkům u firmy Amiga Inc.
v roce 1980 (manažer AmigaOS a vývoj systému Amiga CDTV),
bankrotu firmy Commodore, jeho přechodu k firmě Apple Computer a Viscorp,
Amiga NG, nebo o jeho novém revolučním jazyce REBOL. S laskavým svolením Vám můžeme dnes přinést jeho překlad.
 Carle, nejdřív pár osobních informací: můžeš se představit (věk, rodina, zájmy) a říct nám něco o tvém studiu a práci před rokem 1983 a firmou Amiga Inc ?
Tento rok oslavím 50 let.
V roce 1988 jsem se přesunul z rušného Silicon Valley do klidných hor v Ukiahu (Kalifornie), přibližně 170 km severně od San
Franciska. Žiji na SassenRanchi se svou ženou Cindy, mými třemi dětmi, psem, třemi kočkami, různými slepicemi, krůtami
a různými divokými zvířaty .
Na SassenRanchi pěstujeme hroznové víno pro zábavu, ne kvůli výdělku. Naše víno je Francouzkého typu, Cabernet Sauvignon a Merlot,
které následně každý rok sklízíme, kvasíme a vytváříme z něj víno.
Rádi se věnujeme plavbě na nedalekém jezeře. Velmi se také zajímám o solární energii (žijeme v solárním domě),
amatérské rádio, fotografii a video. Nyní je mým nejvíce vášnivým koníčkem kvantová elektrodynamika. Celý život se jí snažím pochopit. Je to těžký předmět, ale skvělý cíl.
Proč a jak si se v roce 1983 připojil k Amiga Inc. ?
Jaký byl v týmu tvůj úkol ?
V roce 1983 jsem pracoval jako softwarový inženýr pro firmu Hewlett Packard, kde jsem navrhoval nové koncepty grafických uživatelských rozhraní založených vycházející z nejnovějších nápadů: bitmapové zobrazení a ovládání myší.
Jeden můj přítel se ucházel o práci u malé začínající firmy Amiga, a já se zrovna ptal u malé začínající firmy Symantec. Můj přítel práci sice nezískal ale navrhl, že bych měl zvážit práci u Amigy a já mu řekl o Symantecu.
Další den mi domů zavolal viceprezident pro software firmy Amiga, ale já nebyl doma. Mluvila s ním moje žena. Myslela si, že byl do telefonu hrubý, tak nechtěla abych se o práci v Amize ucházel. Řekl jsem jí, že se alespoň půjdu podívat o co jde
a okamžitě jsem jel do Amigy. Během dvou hodin mi bylo nabídnuto místo manažera pro operační systémy (Manager of Operating Systems).
Práci v Amize jsem vzal ze dvou důvodů:
- bylo mi jasné, že návrh hardware byl velmi pokročilý
- dali mi šanci vyvýjet jakýkoliv typ operačního systému jaký jsem chtěl
Mnoho let jsem pracoval na svém vlastním multitasking návrhu,
takže Amiga byla šancí jak jej převést do reality.
Amiga tým v roce 1985
Můžeš nám říct něco o vztazích a ovzduší uvnitř původního Amiga týmu (před firmou Commodore) a zvláště o Jayi Minerovi ?
Amiga bylo velmi rušné místo a všichni jsme byli nadšeni z úžasného systému. Pro mnoho z nás to bylo naplnění snů.
Kancelář firmy Amiga byla velmi malá a nebylo v ní příliš místa na práci. Software tým měl jednu místnost a hardware tým druhou. Uprostřed toho všeho byla laboratoř, kde byly konstruovány a testovány prototypy.
V Hardware místnosti vždy u svého stolu rušně pracoval Jay Miner a blízko něj seděl Mitchie. Jay byl vážný a soustředěný, ale neměl žádný smysl pro humor.
Mnohokrát několik z nás ze Software týmu chtělo přijít a zkusit přesvědčit Jaye a Hardware tým k přidání nové vlastnosti do Amigy. Občas změny udělat chtěli, někdy ne. Dale Luck byl například schopen provést změny v blitteru a já navrhnout změny v Paule. Byly to malé změny ve srovnání s velikostí celého projektu. Byla ale radost pracovat dohromady. Občas k nám naopak přišli lidé z Hardware týmu, abychom vložili něco do systému (např. kódování disketové mechaniky). Byl to opravdu skvělý tým.
Po tom co firma Commodore koupila firmu Amiga Corp, jsme se přesunuli do mnohem větší kanceláře a zakoupili jsme mnohem lepší vývojové vybavení.
Proč byl v roce 1980 počítač Amiga (hardware a zákaznické čipy) a jeho operační systém (AmigaOS a Exec) tak inovační ?
Inovace vycházela z ducha vývojového týmu. Chtěli jsme změnit počítačový svět. Všichni jsme věděli že Atari, Commodore a Apple II počítače jsou jen hračky a každý z našeho týmu chtěl vytvořit mnohem více výkonnější systém.
Abychom naplnili náš sen, pracovali jsme ve dne v noci, sedm dní v týdnu. Pozorně jsme sledovali vývoj Macintoshe firmy Apple a chtěli jsme o něm získat co nejvíce informací (samozřejmě, byl úplně jiný než Amiga). Jednoho dne přišel navštívit Amigu sám Andy Hertzfeld s kterým jsem vedl velmi dlouhý rozhovor o návrzích našich operačních systémů a našich prioritách. Srdcem Maca byl pokročilý model využití paměti, zatímco srdcem Amigy byl opravdový multitasking.
Zajímavostí je že později, když jsem začal pracovat pro Apple, se mě zeptali co je třeba udělat, aby proměnili Maca na multitaskingový systém. Řekl jsem jim "multitasking nemůžete dodatečně doplnit."
To je pravda, protože všechny již existující aplikace by měli vážné problémy. Dosáhli toho až u verze OS X, který se objevil o více než deset let později.
Jaké byly tvé další projekty a práce ve firmách Commodore/Amiga (jazyky, systémy, Amiga CDTV,...) ? Amiga CDTV nebyl tak docela úspěch, proč ?
Po uvedení Amigy jsem firmu opustil, protože jsem byl zklamaný některými věcmi které se děly. Vedly se diskuze o vytvoření Amigy kompatibilní s PC a myslel jsem si, že to je to velká chyba. Také jsem měl obavy, že Amiga nemusí být správně prodávána.
Během měsíce po odchodu z firmy Amiga mi domů zavolal Irving Gould (předseda firmy Commodore) a několik hodin naléhal, abych se vrátil do Amigy. Zeptal jsem se, jestli by mohl poslat šéfa prodeje firmy Commodore do Kalifornie, aby se se mnou sešel k diskuzi.
Na toto setkání nikdy nezapomenu. Obědvali jsme v restauraci Cupertino, kde na protější ulici sídlila firma Apple Computer. Řekl jsem,
"Právě zde (ukázal jsem na Apple) je firma která ví jak prodávat počítače. Commodore to musí dělat stejně. Jak to chcete udělat?" Jeho odpověď nebyla jasná. Neměl nadšení pro Amigu a Irvingovi jsem řekl, že se do Amigy nevrátím.
Nicméně jsem několik let pokračoval v práci na Amiga projektech. Napsal jsem první SCSI device driver,
vytvořil jsem nástroj pro EA (Electronic Arts), vytvořil jsem Amiga Logo jazyk, napsal jsem Guru's Guide, atd.
V roce 1989, kdy jsem byl velmi přesvědčen o potenciálu CD-ROM a multimédií, jsem byl kontaktován firmou Commodore abych pomohl postavit Amigu CDTV.
Řídil jsem část systémového software projektu a také jsem pro ní napsal všechny kódy spojené s CD-ROM mechanikou a také nástroje pro vytváření a testování obsahu CD-ROM.
Amiga CDTV
Amigu CDTV jsem považoval za báječné zařízení. V mnoha směrech to bylo přesně naplnění toho, jak jsem si Amigu původně vysnil. Jednalo se o výkonnou kombinaci, která měla konkurovat novým herním konzolím firem Nintendo nebo Sony. Byl to skvělý domácí počítač vhodný také pro vzdělávání.
Amiga CDTV však předběhla svou dobu a byla prodávána špatným způsobem. Firma Commodore opravdu nevěděla co s ní dělat. Navíc cena byla příliš vysoká aby se mohla stát domácím počítačem. Bohužel, než byla uvedena Amiga CD32 (vynikající systém), bylo již příliš pozdě.
Co se stalo s firmou Commodore (obchod, technické a strategické rozhodnutí) ? Proč přišel v roce 1994 bankrot ?
Jako mnoho firem, i firma Commodore ztratila směr který jí dostal na vrchol. V době kdy koupili firmu Amiga Corp,
byla největším výrobcem počítačů na světě. Prodávali více než pětkrát více než počítačů než firmy IBM, Apple a všechny ostatní.
Ale, a opravdu nerad to říkám, když odešel Jack Tramiel převzít Atari, vrcholový management firmy Commodore ztratil správný směr a pokusil se proměnit Commodore ve firmu s kancelářskými počítači. Tento způsob přechodu je velmi obtížný
a bohužel neměli marketingové schopnosti aby to dokázali.
Navíc, ačkoli se uvnitř firmy Commodore vyvíjelo mnoho důležitých vylepšení Amigy, jako např. 24-bitové barvy,
zvuk v plné CD kvalitě, rychlejší procesory, sítě atd., byly tyto vylepšení velmi pomalu převáděny do skutečných produktů. Takže firma Commodore začala ztrácet pozornost mnoha odborných a uměleckých zákazníků, kteří pomáhali Amize v úspěchu.
Měl bych poznamenat, že Irving Gould, předseda firmy Commodore stále věřil v původní vizi firmy Commodore
a to byl důvod, proč se Amiga CDTV stala tak vysoce prioritní. Žertovali jsme, že hlavní vývojový tým Amigy CDTV je Irving
Gould, Don Gilbreath a já. Udržovali jsme stálou komunikaci a projekt se velmi rychle stával realitou (samozřejmě bylo mnohem více lidí, kteří nám pomáhali vytvořit CDTV). Ale i přes toto všechno, bez správného marketingu to směřovalo s Commodorem rychle z kopce.
Co si myslíš o nové Amiga NG :
AmigaOne/AmigaOS 4 a Pegasos/MorphOS ? Zajímá tě to a můžeš odhadnout jakou mají budoucnost ?
Nemůžu to říct jistě. Před šesti měsíci jsem navštívil výstavu AmiWest abych se dozvěděl více. Podle toho co jsem viděl, vypadá OS4 velmi, ale stále pro něj není dostatek kvalitního hardware. Na výstavě jsem položil mnoho otázek a zjistil jsem, že hlavním postojem uživatelů je to, že zde není životaschopný Amiga hardware ! Hardware buď nefunguje správně, není dokončen nebo je příliš drahý. Mnoho uživatelů je hodně zklamáno.
Samozřejmě, zdá se mi že výjimkou je firma Genesi, která mi ve poslala dobře konstruovaný a funkční systém. Nicméně, běžel na něm pouze Linux, takže jsem ve skutečnosti nikdy nepoužíval MorphOS nebo OS4. Bylo by celkem zajímavé, pokud by na tomto hardware běžel AmigaOS 4, ale nemám čas experimentovat s jeho spuštěním (vím, že existují vážné právní problémy mezi propojenými firmami. To je hodně špatné, ale je to realita).
Také jsi pracoval pro firmu Apple Computers (po Amize v roce 1986). Jaká byla tvoje role v Advanced Technology Group ?
Po Amize jsem několik let pracoval pro firmu Apple Computer, stejně jako několik dalších Amiga inženýrů. Ale u Apple nebylo stejné vzrušení jako u Amigy. Steve Jobs opustil Apple a ta potom byla řízena členem vedení firmy Pepsi Cola. Byl to dobrý chlap, ale nebyl to Steve Jobs.
V Apple bylo zajímavé vidět tolik inženýrů z firmy Amiga. Většina z nich si myslela, že Amiga může Apple totálně zničit. Technicky mohla, ale oni nevěděli to co jsem věděl já o marketingu firmy Commodore.
Moje práce ve firmě Apple ATG byla navržení dalšího multitaskingového operačního systému - který se měl stát nástupcem Macintoshe. Celý projekt byl celkem podobný Amize, ale s přibližně 10x větším rozpočtem na vývoj. Postavili jsme čtyř-jádrový procesor, který běžel téměř rychlostí superpočítačů Cray. Stejně jako u Amigy, byl i zde skvělý hardware tým. Bohužel, v té době Apple neměla dobré místo pro dokončení produktů. Bylo příliš mnoho schůzek a nedostatek zájmu. Bylo to pro mě velmi flustrující. Nakonec jsem se rozhodl, že projekt nikdy nebude dokončen, a opustil jsem firmu abych se přesunul do hor na severu, daleko od Silicon Valley. O šest měsíců později, byl celý projekt zrušen a tým pracující na operačním systému rozpuštěn pro založení nové firmy nazvané Taligent.
Co jsi měl na práci ve firmě Viscorp (v roce 1990) a jaké jsi měl vztahy s Billem Buckem ?
Měl jsem na starost vývoj operačního systému Viscorpu pro jejich TV set-top box, ED. Po tom měl Viscorp šanci stát se novou Amigou, ale neměl dost financí aby to provedl. Mnoho měsíců se vedla spousta řečí, ale nic se nedělalo. Cítil jsem, že tato firma není k Amiga komunitě upřímná.
Pro Billa jsem přímo nepracoval. Ale věřím, že chtěl aby měl Viscorp s Amigou úspěch. Jen zde bylo mnoho externích faktorů , které tomu zabránily.
 Proč jsi se v roce 1996 rozhodl vyvíjet nový programovací jazyk REBOL ? Jaké jsou jeho specikace a výhody ? Proč jej považuješ za tak inovativní a revoluční ?
Na konceptu svého vlastního jazyka jsem pracoval již od dob před Amiga Corp ! Popravdě řečeno, když jsem opustil firmu Commodore/Amiga, strávil jsem hodně svého volného času na vývoji jazyka. Od konce roku 1970 jsem studoval a učil se všechny jazyky ve své době. V průběhu let jsem vytvořil několik kompilátorů a překladačů. První který jsem napsal byl jazyk pro HP v roce 1980.
V průběhu let 1980 až 1996 jsem pozorně sledoval také vydávání nových jazyků. Doufal jsem, že každý by mohl být jazykem jaký jsem si přál. Ale všechny jazyky byly pouze vedlejším produktem jiných návrhů. Nepřinášely mnoho nového a inovativního. Takže v roce 1996, rok poté co byla vypuštěna Java, jsem se rozhodl že nadešel vhodný čas vytvořit svůj vlastní koncept.
Hlavní myšlenkou REBOLu je vytvoření jazyka, který bude extrémně pokročilý a výkonný, ale současně velmi malý a jednoduchý. REBOL tyto cíle dosáhl.
Jako jednoduché srovnání uvedu, že třeba jazyk C má 5 primitivních datatypů (integer, float, char, atd), zatímco REBOL 3
má již 58 primitivních datatypů. Tento fakt dává REBOLu zcela novou dimenzi vyjádření. A jazyk je o vyjadřování. Ale toto je jen jeden malý aspekt REBOLu. Vyzvedl jsem jej protože se dá jednoduše vysvětlit.
Jedním z mých primárních důvodů pro navržení REBOLu bylo vyřešení problému, jak sdílet informace a jejich zpracovávání ve stejnou chvíli mezi mnoha různými počítači. Nazývám to "problém distribuovaného počítání". Myslím si, že speciální vlastnosti REBOLu tento problém řeší lépe než jakýkoliv jiný jazyk.
Kolik zaměstnanců a inženýrů pracuje momentálně na REBOLu (ve firmě REBOL Technologies) ? Jaká je pro tebe nejdůležitější aplikace, která byla vytvořena v REBOLu
(která by dokázala ukázat všechnu sílu tohoto jazyka) ? Můžeš uvést nějaké firmy, které využívají REBOL ?
RT (REBOL Technologies) je malá firma. Máme šest stálých zaměstnanců. Ale mnohem větší schopnosti nám přináší REBOL komunita.
Myslím si, že nyní je nejdůležitější aplikací QTask. Je to neuvěřitelný systém pro organizování a vedení projektů. Důležitým produktem pro REBOL a jeho budoucnost je také systém AltME a REBOL/IOS. Měl bych se ale také zmínit o velkém počtu vývojářů, kteří vytvářejí široké spektrum zajímavých a užitečných aplikací.
REBOL používá mnoho velkých firem a organizací, včetně firem jako např. AMD (čipy), Lockheed Martin,
ING, vláda Spojených Států Amerických a mnoho dalších. Toto již nesleduji, protože se více zajímám o požadavky jednotlivých vývojářů. Pokud REBOL může vyřešit jejich problém, může to potom získat větší pozornost pro REBOL.
Co bude změněno v novém REBOLu 3.0 ?
Kdy bude vypuštěn ?
Verzi 3.0 obsahuje spoustu novinek. Jejich seznam by zabral několik stran.
Jedním z hlavních cílů REBOLU 3 je učinit z mnoha jeho částí open source, tak aby mohl být podporován na větším počtu hardware a software systémů bez potřeby RT. Tak budou moci vývojáři pomáhat přenést REBOL na nové produkty a trhy.
Všimněte si však, že je zde stále jádro REBOLu které není open source. Tento fakt umožní, aby jazyk zůstal 100% kompatibilní mezi různými počítači a operačními systémy. Chceme aby zde bylo jedno centrální místo, z kterého by si mohli všichni stahovat (zdarma) systém REBOL a jeho komponenty a aplikace.
REBOL/View je také od verze 1.2 k dipozici pro Amigu 68k. Ale od verze 1.3 jsi zastavil podporu Amiga platformy. Myslíš si, že bys mohl v budoucnosti přeportovat REBOL na AmigaOS 4 a nebo MorphOS (znamenalo by to pro tyto platformy velkou šanci) ? Máš nějaké kontakty s Hyperion Entertainment ohledně portu pro AmigaOS 4 a s firmou Genesi ohledně portu pro MorphOS ?
Z těchto systémů nás kontaktovalo o pomoc několik vývojářů, ale až do uvolnění verze 3.0, jim není lehké pomoct. Od verze 3.0 mohou externí vývojáři dosáhnout toho, aby REBOL fungoval správně na jakékoliv Amiga konfiguraci kterou chtějí podporovat.
Požadavkem však je, aby takový kód byl nahrán a byl k dispozici ze stránek REBOLu, aby z něj mohli mít prospěch všichni ostatní vývojáři a uživatelé.
Nemyslíš si, že REBOL není moc populární a že nepotřebuješ REBOL více propagovat ? Domníváš se, že nový název opravdu něco změní ? Jak si představuješ REBOL v budoucnu ?
Ah, toto je část mého projevu pro REBOL DevCon v Paříži,
10 a 11 května 2007.
Mělo by být zmíněno, že úspěch jazyka nelze jednoduše vylepšit pouze penězi. Například Java, aby se dostala tam, kde je dnes, stála miliardy dolarů. Naopak jazyky jako Ruby nestojí vůbec nic !
To co jazyk předurčuje k úspěchu je neustálý přitahování nových vývojářů a uživatelů. Aby se tak stalo nemůže být jazyk sám - musí být součástí nějakého systému. Například, C je jazyk z Unixu. Perl je jazyk pro webové servery. PHP je určen pro skriptování na straně serveru. Existuje mnoho příkladů. To je to co dělá jazyk populární - konec diskuzí.
Myslím si, že název jazyka není až zase tak důležitý. Pro programátory je název REBOL vyhovující a necháme si jej. Pro obchodní záležitosti budeme hledat nějakou vhodnou "obchodní značku" která pomůže rozpoznat, že REBOL je dobrá věc.
Takže hlavní vizí REBOLu je to, že musí být součástí něčeho mnohem většího, než jen samotný jazyk. To se nám podařilo s REBOL/IOS. Je velmi výkonný. Našim plánem je, aby se REBOL stal srdcem programování nového typu virtuálního operačního systému, který bychom mohli spouštět nejenom na počítačích v kanceláři, ale také na našich domácích systémech, mobilních zařízeních, internetových prohlížečích, webových serverech atd.
A mým největším snem je, že jednou doma stisknu tlačítko na mém laptopu nebo stolním počítači a během jedné nebo dvou vteřin se mi na ploše objeví plocha REBOLu, již plně spuštěný s širokou škálou malých a výkonných distribuovaných aplikací. Žádný jiný systém pod tím.
Velmi ti Carle děkujeme a hodně štěstí s tvým projektem !
Autor rozhovoru: Sébastien Jeudy
Zdroj: Obligement.free.fr
|
Subscribe to this comment's feed
A tu knizku si precti, mel bys to jako horor pred spanim, a sado maso dohromady 
Ja si ji objednam..Vsichni tady hltame tyhle clanky - a vlastne o tom existuje cela kniha..sice smutna.. -ale proc si ji neprecist? I kdyz asi je pro silne povahy..kdyz nam Commodore neni ukradeny 
Díky Probere za překlad, občas je tam pár stylistických drobností, ale celkově je to skutečně dobrý.